Někdy člověk ulehne do postele a čeká na osvobozující spánek.. A ten nepřichází. Místo něj je tma protkána myšlenkami, ze kterých není úniku, otázkami, nak teré člověk nezná odpověď, otázkami, na které člověk zná odpověď, a přesto nedokáže přítomnou situaci řešit.. A znovu a znovu se potápí jen co se mu podaří trochu vyplout na povrch..
( básnička je po uvážení trochu upravena, protože pro cizího člověka nejspíše vyznívá v plném znění úplně jinak než je míněno, což v tomto případě nepovažuji za právě nejlepší)
Zoufalství
....
.... o pomoc volá
Nenacházeje slova
Jak ztracena v propasti ztrácí
vše zas a znova.
Hledaje rána,
nenacházeje noci,
znovu a znovu se oddává vyšší moci.
V marnosti zoufalství
přichází o žití
touží a nenachází.
Jak pohár z půli vylitý
V jistotě marnosti hledá
vše zas a znova.
Hledá
a… nenachází
Prázdnota.
Pláče…